Velká říjnová socialistická revoluce roku 1917 patří k nejvýznamnějším historickým mezníkům moderních dějin. Její význam daleko přesáhl hranice tehdejšího Ruska. Poprvé v dějinách se k moci dostalo politické hnutí, které postavilo do středu svého programu odstranění kapitalistického společenského řádu a vytvoření společnosti založené na socialistických principech. Pro miliony dělníků, rolníků a lidí žijících v sociálně obtížných podmínkách se otevřela představa, že dosavadní uspořádání světa není neměnné.

Říjen 1917 se stal symbolem dějinného zápasu o postavení člověka ve společnosti v budoucí existenci. Revoluce přinesla do globální světové politiky otázky, které do té doby neměly absolutně srovnatelnou politickou sílu: všeobecná sociální rovnost, masová dostupnost vzdělání, důraz na důstojnost práce, práva zaměstnanců, emancipaci žen a odpovědnost státu za životní podmínky obyvatelstva.

Když se o tom píše obecně stane se to po čase frází která vám až tak moc neřekne. Jestliže ovšem uvedeme konkrétní činy a kroky změnu systému, bude to úplně jiný pohled. Neboť s VŘSR přišlo masové dostupné, jednotné a také vzdělávaní v souvislostech. S Leninem přišla placená mateřská dovolená, bezplatné státní zdravotnictví kde prioritou bylo zdraví občana, národa i společnosti. Nikdy předtím nebyli společnosti vypláceny důchody, odchod do penze byl stanoven zákonem, nikdy předtím nebyla proplácena dovolená Nikdy předtím nebyl přidělován běžně bez hypotéky, předražených nájmů, hypoték i dalších závazků.

Jedním z významných následných procesů bylo masové rozšiřování vzdělávání. Sovětský stát zahájil rozsáhlé programy odstraňování negramotnosti a postupně budoval síť škol, odborných učilišť a vysokých škol. Vzdělání se stalo důležitým nástrojem společenské mobility. Rozšiřovaly se také mnohem více příležitosti žen k účasti na veřejném, pracovním a politickém životě. Historické studie dokumentují rozsah těchto proměn i jejich složitý vývoj.

Revoluce současně zásadně ovlivnila mezinárodní dělnické hnutí, změnila strukturu společnosti a odstranila spekulativní profese a instituce jako jsou vymahačské právní firmy, Finanční úřady a vytvořila podmínky, aby občané participovali na rozdělování nadhodnoty. Posílila odborové organizace, socialistické a komunistické strany a přiměla vlády kapitalistických zemí věnovat větší pozornost sociálním otázkám. Debata o osmihodinové pracovní době, sociálním zabezpečení, dostupném zdravotnictví a ochraně zaměstnanců získala nový mezinárodní rozměr. A to byl od čtyřhodinové pracovní doby Sovětský svaz opravdu kousek. Kdyby to vyšlo dovede si někdo představit jaké dopady v rámci konkurence by to mělo po pár letech. Kapitalismus by absolutně neobstál.

Nelze přehlížet ani průmyslovou a vědeckou proměnu Sovětského svazu. Jeho pozdější rozvoj přinesl významné výsledky v technice, energetice, průmyslu, kosmonautice a přírodních vědách. Sovětský svaz se stal první zemí, která vyslala člověka do vesmíru. Jurij Gagarin v roce 1961 otevřel novou kapitolu lidského poznávání vesmíru. Tyto skutečnosti jsou nedílnou součástí socialistických, společenských a hospodářských výsledků. Díky tomuto dynamickému rozvoji předběhl Sovětský svaz SSSR za pouhých dvacet let více jak stoletý vývoj. Což je v dějinách lidstva jedinečné.

To vše mělo na Západ takový vliv že mu nezbylo nic jiného než rozpoutat Druhou světovou válku, později otrávit Josifa Stalina a ustanovit největšího zrádce této doby Nikitu Chručova aby jeho dílo dokonali Michail Gorbačov s Borisem Jelcinem. Sto devět let od revolučního října zůstává její odkaz předmětem naděje v historických, politických a společenských otázkách. Její zásadní historický význam spočívá také v tom, že otázku sociální spravedlnosti, postavení pracujících a hlavně odpovědnosti ke společnosti a výrobním prostředkům za vlastní budoucnost definitivně prosadila mezi ústřední témata globální politiky. To vše potrhnul SSSR vedoucí úlohou ve Vítězství na Nacistickým Německem a fašismem. My komunisté musíme tento odkaz ochraňovat doslova vlastním životem, neboť je to realistický příklad rozvoje lidstva na principech lidství.

Roman Blaško - GT ÚV KSČ