PRAHA, 28. února 2026 – V ústřední budově KSČM se dnes v 10 hodin konalo 17. plenární zasedání Komunistické strany Československa. Hlavním bodem programu byla zpráva generálního tajemníka Ústředního výboru strany Romana Blaška, která zahrnovala mezinárodní otázky, politické procesy, sociální témata a hlavně stranických otázek.

Mezinárodní otázky zejména globální úrovně

V první části své zprávy se generální tajemník jako vždy zaměřil na mezinárodní dění. Blaško zdůraznil, že probíhající mírové rozhovory jsou podle jeho slov systematicky sabotovány Ukrajinou, ukrajinským režimem a především představiteli Evropské unie a Evropské komise. Podle něj je cílem těchto zásahů zajistit, aby Evropská unie poskytla finanční prostředky (90 miliard) ještě v tomto roce 2026 na Ukrajinu, které se následně vracejí do sféry vojensko-průmyslového komplexu zastoupeného válečnými lobbisty a politiky kteří to podporují a o něčem to vypovídá když jsou mezi nimi také potomci evropských nacistů. “Je zřejmé, že absolutně nemají žádnou lidskost a život pro ně nemá vůbec žádnou hodnotu, když se úmyslně zaměřují především na civilní oběti děti i dospělí, ale proces mobilizace připomíná lov Komunistů, odpůrců nacismu a Židů. Tito lidé, občané Ukrajiny jsou dnes masově loveni na ulicích většinou bez zkoumání identity a za značné nenávisti občanů Ukrajiny, jsou mezi nimi i vraždy, mučení a tyhle nevinní lidé často přes padesát let jsou využíváni k politicko-mocenským zájmům a ekonomickým cílům,” uvedl Blaško během projevu.

Druhá část se týkala amerických globálních ambicí a zásahů ve světě. Blaško kritizoval Spojené státy americké (USA), které podle něj usiluje absolutní kontrolu strategických oblastí západní polokoule Grónska, Venezuely, Mexiku, Kanadě ale i Kuby. Dnešní ráno vejde do historie podle jeho slov začalo i další bombardování Íránu, což je součástí širší politiky USA a slouží k ovládnutí středního východu Izraelem. USA a Británie jsou nápomocny a zároveň vše řídí. Tato koalice, která podle něj ignoruje mezinárodní právo a humanitární normy je zločinná. “Americké vedení nezná hranice, porušuje pravidla a jeho jednání má charakter čistě zvířecího systému,” zdůraznil Blaško.

Třetí bod generálního tajemníka se týkal kauzy Epstein a souvisejících afér, které podle něj odhalují systematické zneužívání moci západními elitami. Blaško ve svém projevu uvedl, že skandál není jen o sexuálním zneužívání a obtěžování, ale sahá až k vraždám dětí, odebírání jejich krve a dokonce kanibalismu v některých případech. “To, co se odhalilo, ukazuje, že západní svět operuje bez ohledu na lidskost a jakákoliv pravidla,” uvedl. Blaško rovněž vyzval k posílení mezinárodní solidarity mezi státy, které odmítají modely řízení založené na korupci a násilí. Podle něj je důležité upozornit veřejnost na tyto procesy a podporovat alternativní mírové iniciativy, které jsou podle něj ohrožovány globálními mocenskými hráči.

Zasedání se zúčastnili vedoucí představitelé strany i odborníci na mezinárodní vztahy. Debata po vystoupení Blaška byla intenzivní a zaměřila se zejména na možnosti ochrany suverenity a obrany proti zahraničním intervencím. Přítomní diskutovali o strategických krocích, které by podle nich mohly zajistit nezávislou politiku a odolnost proti vlivům zahraničních mocností. Plenární zasedání Komunistické strany Československa tak poskytlo přehled o aktuálních vnitropolitických i mezinárodních tématech, s důrazem na kritiku Západu a varování před agresivními geopolitickými praktikami. Zpráva generálního tajemníka Romana Blaška byla přijata s podporou přítomných členů a bude sloužit jako základ pro další politické kroky strany v nadcházejících měsících.

Vnitřní otázky a kritika domácí politiky na plenárním zasedání KSČ

Po diskusi o mezinárodních otázkách se plenární zasedání Komunistické strany Československa zaměřilo na zásadní vnitropolitické otázky. Soudruh Roman Blaško při své zprávě věnoval pozornost několika klíčovým tématům, která podle něj ohrožují suverenitu a zájmy českého národa. Prvním bodem Blaškova vystoupení byla tzv. otázka Sudetolandsmanšaftu, který plánuje uspořádat v letošním roce na konci května 2026 sjezd v Brně. “Takový sjezd nemůžeme strpět, protože jde o snahy podkopat integritu České republiky a destabilizovat její politický řád,” uvedl Blaško. Podle jeho slov je nutné také aktivně bránit národní zájmy a zamezit šíření extremistických a separatistických aktivit na českém území.

Druhou zásadní kritikou byla kampaň prezidenta Petra Pavla. Blaško ji označil za propolitickou a proneoliberální a dodal, že prezident podle něj zcela jasně porušil ústavu České republiky. “Je zřejmé, že místo hájení zájmů České republiky a českého národa se prezident profiluje jako obhájce zájmů západního neoliberalismu,” zdůraznil Blaško. Podle něj to má vážné důsledky pro národní politiku a oslabuje samostatnost českého státu na mezinárodní scéně.
Dalším bodem byla kritika zahraniční politiky vedení ministerstva zahraničí ČR. Blaško zmínil, že ministr zahraničí zcela zbytečně kritizoval Sergeje Lavrova v rámci OSN. “Ruská strana takové kroky neprovádí a naopak ocenila, že nastoupila nová garnitura, která vypadá, že má rozum. Proto je zbytečné, aby Česká republika provokovala konflikty a přeháněla diplomatické spory, ale rozumím tomu že s ministr Macinka potřeboval zajistit pozornost a pozici u současného prezidenta USA Donalda Trumpa” uvedl. Blaško podle svých slov považuje tuto kritiku za kontraproduktivní a neodpovídající zájmům českého státu. Posledním bodem vnitřní politiky bylo hodnocení bývalé vlády premiéra Petra Fialy a jejího vztahu k trestnímu stíhání, uvedl Blaško. Podle něj to potvrzuje potřebu transparentnosti a odpovědnosti v politice.

Zasedání se věnovalo i vnitrostranickým otázkám. Blaško upozornil, že posílení vnitřní disciplíny a soustředění na strategické cíle strany jsou klíčové pro její stabilitu a schopnost čelit vnějším tlakům. Diskuse mezi členy se soustředila na nutnost jednotného postupu, efektivní koordinace a ochrany národních zájmů, přičemž byla zdůrazněna role strany jako čelného pilíře obrany proti cizím vlivům. Plenární zasedání tak poskytlo komplexní pohled na aktuální domácí politické otázky a stanovisko KSČ k vedení státu, vnitrostranickým procesům a ochraně suverenity. Podle Blaška je zásadní, aby strana i nadále analyzovala politickou scénu a aktivně hájila národní zájmy, a to jak ve vztahu k domácí politice, tak vůči mezinárodnímu prostředí.

Vnitrostranické otázky dominovaly druhé části plenárního zasedání KSČ

Po podrobné debatě o zahraniční a domácí politice se plenární zasedání Komunistické strany Československa (KSČ) přesunulo k rozsáhlému přehledu aktivit a událostí ve vnitrostranickém životě během uplynulého období. Generální tajemník Roman Blaško zde přednesl řadu bodů, které podle něj ilustrují angažovanost strany ve veřejném, kulturním i mezinárodním dění. V poslední době jsem se nezabýval pouze stranickými záležitostmi, ale rovněž se aktivně účastnil celé řady akcí mimo přímé stranické struktury. Zmínil svou účast na čtení díla sovětského politika Alexandra A. Zinověva, stejně tak jako slavnostní akce k 50. výročí vyhlášení republiky Sachary za její nezávislost a suverenitu. Tyto aktivity posilují hodnoty solidarity, mezinárodní práce a společenské angažovanosti, které strana dlouhodobě podporuje.

Významnou součástí Blaškova vystoupení byla také zpráva o kulturních akcích. Soudruh Blaško se zúčastnil slavnostního koncertu uspořádaného „na Den ochránce vlasti“ a návštěvy výstavy nazvané „Unikání Rusko“, kde vystoupil jménem KSČ v panelové besedě o kulturních a politických souvislostech kulturní výměny. Podle něj podobné události představují příležitost k posílení vztahů mezi Československem a dalšími zeměmi s obdobnými historickými tradicemi a politickými postoji. Blaško rovněž zmínil svou účast v občanské komoře ve výboru, kde se projednávala témata výchovy k vlastenectví, sportu a kultuře ve vzdělání, rodině i škole. Diskuse o těchto otázkách podle něj ukazuje, že strana usiluje o podporu hodnot, které považuje za zásadní pro udržení společenské soudržnosti. Během zasedání zazněla i zpráva o mezinárodních kontaktech strany. Ve dnech konání 17. plenárního zasedání UV KSČ probíhala konference Lidové jednoty v Aténách v Řecku, kde byla Komunistická strana Československa pozvána jako jeden z hlavních hostů této řecké strany. Toto pozvání Blaško označil za uznání angažovanosti KSČ ve středoevropském a středomořském komunistickém hnutí.

Vedle toho soudružka Helena Vrzalová reprezentovala stranu na setkání s Českou levicí pořádaném ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka. Zmínila rovněž účast na amsterdamské konferenci a dalších aktivitách, které strana uskutečnila na podporu Venezuely a proti blokádě Kuby — tématech, která patří podle KSČ k zásadní mezistátní solidaritě s progresivními režimy. Soudruh Blaško přednesl i souhrn diplomacie strany. KSČ během uplynulého období zaslala kondolence, zdravice a tři dopisy prestižním stranickým organizacím včetně KLDR a KPRF (Komunistické strany Ruské federace). KPRF organizovala 3. února demonstraci před venezuelským velvyslanectvím v Moskvě při teplotách kolem −20 °C na podporu prezidenta Madura ve Venezuele. Takové aktivity Blaško označil za výraz specifické mezinárodní solidarity.

Významnou zmínkou byla i reakce na mimořádný sjezd Komunistické strany Čech a Moravy, kde KSČ zaslala zdravici a podporu jednání. Zasedání ukázalo, že ačkoli nedošlo ke sloučení s hnutím Stačilo! V KSČM, nedošlo ani k přejmenování a veškeré klíčové otázky se přesunuly na řádný sjezd plánovaný na konec května 2026. Dalším bodem programu byla mezinárodní cena Julia Fučíka, kterou strana udělovala osobnostem podporujícím mezinárodní komunistické a antifašistické hnutí.

Závěrečné slovo GT UV KSČ: Pracovní charakter, mezinárodní prestiž a historické odkazy

Plenární zasedání Komunistické strany Československa bylo uzavřeno závěrečným slovem generálního tajemníka Romana Blaška, který shrnul hlavní výsledky a význam dnešního setkání. Podle jeho slov se každé zasedání stále více a více pracovním a obsahuje širší spektrum témat než kdykoliv dříve a je to dáno dynamikou procesů ve světě. Soudruh Blaško zdůraznil, že tato dynamická doba vyžaduje pružnou a otevřenou práci strany. „Dokážeme reagovat na složité podmínky a zároveň získáváme mezinárodní prestiž. Kdo není fašisticky zaměřený, jsme ochotni s ním jednat o spolupráci, zejména na frontě boje proti fašismu,“ uvedl. Podle něj je klíčové formovat a definovat politickou činnost a historická fakta prostřednictvím jasných argumentačních tezí a narativů. Mezi tématy, na která musí strana umět reagovat, Blaško vyjmenoval například smrt Milady Horákové, události roku 1968 nebo Vítězný únor. Soudruh Blaško rovněž ocenil schopnost strany navazovat dialog s opozičními kritiky, kteří například nejsou členy KSČ, ale dokážou v současnosti spolupracovat na konkrétních klíčových strategických tématech. „Bouráme negativní nálepky liberální společnosti, ukazujeme, že lidé v komunistické straně dokážou uvažovat rozumně, mají jasno ve věcech a jsou schopni konstruktivní diskuse,“ zdůraznil Blaško. Podle něj je proaktivní přístup KSČ ve všech oblastech, kam strana dosahuje, zásadní a musí být veřejně prezentován. Blaško ocenil význam solidarity, historického povědomí a mezinárodní spolupráce, které posilují pozici strany jak doma, tak v zahraničí.

V závěru svého vystoupení Blaško vyjádřil osobní hrdost na to, když je představen na mezinárodní scéně jako představitel Komunistické strany Československa, historické strany spojené s osobnostmi jako Klement Gottwald, generál Ludvík Svoboda a Julius Fučík. Podle něj roste respekt, který strana získává v mezinárodním měřítku, a přispívá k tomu i udělování našeho nejvyššího vyznamenání, Řádu Rudé hvězdy, který byl udělen například kubánskému prezidentovi, korejskému generálnímu tajemníkovi Kim Jong Unovi a vybraným představitelům Ruska, Jemenu a dalším. „Naší historií, aktivitou a mezinárodní prestiží dokazujeme, že Komunistická strana Československa má pevné kořeny, otevřenou budoucnost a schopnost reagovat na výzvy dnešní doby. Jsme připraveni hájit principy socialismu, internacionalismu a antifašismu, při zachování hesla: Československo - Práce - socialismus“ uzavřel Blaško.
Plenární zasedání tak skončilo s důrazem na pracovní charakter schůze, strategickou otevřenost vůči partnerům a spolupracovníkům, historickou kontinuitu strany a její rostoucí prestiž na mezinárodní scéně. A v závěru proběhlo schválení usnesení ze 17. zasedání Ústředního výboru plenárního zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa, kdy usnesení bylo 28. února 2026 v Praze.

Komunistické strany Československa:
Bere na vědomí: zprávu generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa a zprávu o zpracovávání dat a údajů výroční finanční zprávy pro rok 2025.
Schvaluje: Termíny zasedání ročního plánu, zasedání a akcí s poznámkou, že je možná změna a přizpůsobení se vzhledem k nemocím, technickým problémům a tak dále.
Ukládá: Pomoci organizovat setkání Sovinternet, setkání třetího fašistického kongresu v Moskvě a KPRF. Ukládá také dokončit výroční finanční zprávu s auditem pro rok 2025 Komunistické strany Československa - Odpovědni Blaško, Grünbauer a Zejbrdlíková.

Pověřuje: s. Mareše, aby zavolal prvního tajemníka Komunistické strany Československa Jiřího Grünbauera, který je nemocný, pozdravil ho s tím, že na něj myslíme, a že mu přejeme brzké uzdravení.

Med. odd. ÚV KSČ