Vzpomínka na Jana Švermu

Mezi výrazné osoby dělnického a odborového hnutí náleží bezesporu národní hrdina, jediný poslanec prvorepublikového Národního shromáždění, který položil svůj život v 2. světové válce v SNP Jan Šverma. Dne 23. března si připomeneme 125 let od jeho narození.

Byl nejen jednou z klíčových postav československého dělnického a komunistického hnutí, ale také odborového hnutí a zároveň významný účastník odboje proti nacistické okupaci. Jeho život, i když tragicky krátký, zanechal výraznou stopu v československých dějinách 20. století.

V roce 1921, ve svých dvaceti letech, vstoupil do nově založené Komunistické strany Československa. Šverma patřil k levicovým intelektuálům, kteří chtěli změnit svět a bojovat proti sociální a ekonomické nespravedlnosti. Brzy začal pracovat jako novinář pro Rudé právo, stranický deník KSČ, kde se uplatnil nejen jako autor, ale i jako ideolog a organizátor.

Ve třicátých letech byl Jan Šverma jedním z nejvýraznějších představitelů KSČ. Stal se členem užšího vedení strany a významně se podílel na formulování její politiky. Současně zastával funkci šéfredaktora Rudého práva, kde publikoval články zaměřené na boj proti fašismu, hospodářskou krizi a obranu dělnické třídy. Byl znám jako výborný řečník a publicista, který dokázal srozumitelně a přesvědčivě vysvětlovat levicové myšlenky široké veřejnosti.

V roce 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. V parlamentu se vyjadřoval zejména k otázkám sociální spravedlnosti, nezaměstnanosti a obrany republiky proti vzrůstajícímu nebezpečí nacismu.

Vedle své poltické a novinářské činnosti angažoval také v odborové práci. V roce 1929 se stal vedoucím odborového oddělení ÚV KSČ. Na začátku třicátých let se pak věnoval především právě záležitostem odborů. V květnu 1929 byl zvolen za člena kolektivního vedení Ústředny průmyslových svazů. V srpnu 1930 stál v čele československé delegace na V. kongresu Rudé odborové internacionály v Moskvě, kde byl zvolen do výkonného výboru této organizace. O rok později přednesl hlavní referát na IV. sjezdu Rudých odborů.

Aktivně se účastnil průběhu SNP po svém příletu 28. září 1944 na povstalecké Slovensko. Dne 15. října 1944 se v Podbrezové uskutečnila Konference závodních výborů a důvěrnických sborů., kde Jan Šverma aktivně vystoupil. Jeho slova o nutnosti vytvoření jednotné odborové organizace a potřebě spravedlivého řešení národnostní otázky po válce se setkala s velmi kladným přijetím. Dle pamětníků byl ze všech řečníků právě Švermův projev odměněn největším potleskem přítomných. Krátce na to tragicky zahynul v Nízkých Tatrách na vysílení během 15hodinového pochodu ve sněhové bouři na hoře Chabenec. Tento odkaz byl v roce 1990 v Československé republice zapomenut a těžce vybojovaná odborová jednota rozbita.

Jeho odkaz v dnešní době vzrůstajícího neofašismu, stupňujících se válečných konfliktů ve světě a likvidací odborových práv pracujících je zavazující.

Stanislav Grospič, OS ČMS