Navzdory americké blokádě Kuba předkládá lék na Alzheimerovu chorobu

Uprostřed washingtonské hospodářské a politické války proti Kubě bojují pracující lidé a lékařské a vědecké instituce na ostrově nejen za zachování výdobytků dosažených jejich socialistickou revolucí, ale hledají způsoby, jak vyvinout životně důležitou novou lékařskou léčbu a posunout společenský rozvoj pro sebe i zbytek lidstva.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel se 24. března sešel s vědci, kteří se podílejí na výzkumu a vývoji NeuralCIM, léčby, která zmírňuje Alzheimerovu chorobu, aby zhodnotili dosavadní výsledky. To by mohlo znamenat obrat v boji proti nemoci, která milionům starších lidí na světě ubírá paměť, nezávislost a kvalitu života. A jsou připraveni podělit se o svůj objev s ostatními.

Lék, známý také jako NeuroEPO, jenž vyvinulo v posledních 15 letech kubánské Centrum molekulární imunologie (CIM), prošel několika lety klinických zkoušek s mimořádnými výsledky.

Video, které vytvořili novináři pro Belly of the Beast, ukazuje některé z 52 pacientů, které léčí Bill Blanchet, lékař v Coloradu. Cestují na Kubu, aby dostali léky. Každý popisuje své zlepšení. Další brzy vydané video, „Teresita’s dream“ (Teresitin sen), sleduje práci kubánské badatelky Teresity Rodríguezové při hledání léčby.

Blanchet říká, že před užitím léku jedna pacientka „nemohla pojmenovat svá vnoučata. Nemohla mi říct, který den v týdnu právě je“. O šest měsíců později mluvil s pacientčinou dcerou o dopadu léčby. Teď „je tak dobrá,“ řekla dcera. „Tančí, je společenská, je to zase její staré já.“

Výsledky první klinické studie jsou k dispozici na webových stránkách amerického Národního institutu zdraví. Ukazují, že 54 % lidí léčených tímto lékem vykazovalo zlepšení a 30 % bylo na konci prvního roku stabilní. Blanchet uvedl, že po třech letech stále stejné skupiny nevykazovaly žádné rozvíjení onemocnění. Žádné jiné léky na Alzheimerovu chorobu neměly podobné výsledky.

Alzheimerova choroba je sedmou nejčastější příčinou úmrtí ve Spojených státech. Na Kubě trpí demencí asi 160 000 lidí, přičemž 70 % je způsobeno Alzheimerovou chorobou. Loni kubánské ministerstvo zdravotnictví schválilo NeuralCIM pro použití u pacientů s lehkou až středně těžkou Alzheimerovou chorobou.

„Výroba NeuralCIM znamená velkou výzvu,“ řekl na setkání doktor Eliseo Capote. Klíčovou překážkou jsou zesílené ekonomické sankce, které americká vláda uvalila na Kubu a které brání dovozu vybavení a materiálu pro vývoj léků. „Je to sen, který se budeme snažit uskutečnit, najít všechny mechanismy, které zaručí produkt všem kubánským pacientům, kteří jej potřebují,“ řekl Capote.

Od doby, co revoluce svrhla kapitalistické vykořisťování, učinila Kuba historický pokrok v oblasti medicíny, ale i lékařského výzkumu. Byla to jediná zaostalá země, která vyvinula ne jednu, ale pět vakcín proti COVID-19, a která očkovala prakticky celou svou populaci. Vyvinula produkty jako Heberprot-P, léčbu pro léčení vředů na diabetické noze, a prudce snížila počet pacientů, kteří musí mimo jiné podstoupit amputaci. Kvůli obchodním sankcím Washingtonu však žádný z léků vyráběných na Kubě nemůže být vyvezen do USA, což znemožňuje přístup těm, kteří jej potřebují.

Jak mohla malá země jako Kuba dosáhnout těchto úspěchů?

Pracující lid na Kubě převzal politickou moc v roce 1959 a vydal se na cestu k první socialistické revoluci na západní polokouli. Zrušení funkce kapitalismu - zisk nade vše - otevřelo dveře k významným kulturním a vědeckým úspěchům. Kubánské výzkumné a lékařské instituce vzájemně spolupracují, aby vytvořily léčbu, jakou potřebují miliony lidí.

Vládci USA míří na kubánský příklad  

V posledních sedmi desetiletích američtí kapitalističtí vládci – pod demokratickou i republikánskou správou – neustále tlačí na diskreditaci a zničení příkladu kubánské socialistické revoluce. Vláda prezidenta Donalda Trumpa ve svém posledním útoku zavedla ropnou blokádu, která způsobuje vážný nedostatek paliva, potravin a léků, jejímž cílem je přinutit kubánský lid a vládu, aby se podvolili požadavkům Washingtonu.

„Embargo, a pak to nejnovější, nechci tomu ani říkat restrikce,“ řekl Ralph Gregory, jeden z Blanchetových pacientů, „je prostě kruté.“

Pracující lid na Kubě však využívá svou kreativitu a solidaritu k ochraně těch nejzranitelnějších před následky brutální ropné blokády. Příkladem může být Gerardo Díaz, dvaadevadesátiletý řidič kamionu v důchodu, který dobrovolně pomáhá v dětské nemocnici José Martího v provincii Sancti Spíritus. Jezdí na elektrickém skútru a pomáhá s dopravou zásob a zdravotnického personálu.

„Chleba vozím každý den do nemocnice,“ řekl Díaz Rádiu Sancti Spíritus. Vstává v pět ráno, aby dojel do každé pekárny, kde mají ten den chleba. „Kvůli situaci, které čelíme,“ říká Díaz, musí cestovat do různých. Několik hodin jako dobrovolník v nemocnici vyzvedává vše, co je ještě potřeba. Poté si „vyzvednu pár drobných, abych si trochu vydělal“.

„Gerardo nepracuje pro slávu nebo nostalgii,“ napsal novinář Yosdany Morejón pro Rádio Sancti Spíritus. Dělá to, protože se cítí užitečný. „Je si vědom, že každý pytlík chleba, který donese do kuchyně, je součástí péče o hospitalizované dítě. Dělá to a nevyžaduje uznání. Prostě to dělá dál.“

Róger Calero pro The Militant č. 14, roč. 90, strana 9, 13. dubna 2026

Z internetové verze týdeníku The Militant přeložil Vladimír Sedláček