Zdravím všechny. Dovolte mi trochu upřesnit. Zastupuji zde Komunistickou stranu Československa – historické strany Klementa Gottwalda, Julia Fučíka a generála Ludvíka Svobody, který spolu s Rudou armádou osvobodil Evropu od fašismu. Jsem velmi vděčný Olze Mironovně za pozvání. Je mi velkou ctí zde promluvit. Jelikož mi bylo řečeno, že mám maximálně deset minut, připravil jsem si čtyři teze, nebo spíše čtyři body, a vzhledem k tomu, že toho mám mnoho na srdci a mám dvě a půl minuty na jeden bod, tak to vezmu zkrátka.

První bod, co se teď děje v Evropě a v naší Komunistické straně Československa. Loni poslanci v České republice schválili zákon zakazující komunistickou propagandu, fašistickou propagandu a extremistická hnutí a tak dále. Co to na první pohled znamená? Když se na to dívá obyčejný občan, tak je to prezentováno jako manipulativní srovnání komunismu a fašismu, což je v naprosto přímém rozporu. Do zákona byla vložena tři větná spojení, ale každý bod má jiný účel. Co se týče zákazu fašistické propagandy v Evropské unii, znamená to překrytí samotné podstaty fašismu, o tom, co provedli v historii a tak dále? Chtějí, aby nové generace nevěděly, co fašismus spáchal a co vlastně znamená fašismus, protože liberalismus v Evropské unii chce po čase rehabilitovat fašismus. Chápete. Co se týče zákazu komunistické propagandy, to je jiná věc. Hlavní cíl je strategický, řekl bych, spojený se strategickou porážkou Ruska. Je to trojský kůň, používají ho k propagaci rusofobie, antisovětismu, antikomunismu, antisocialismu a tak dále. Co se týče zákazu extremistického hnutí, jde jednoduše o eliminaci opozičních osobností a sil, které v dnešní Evropské unii existují, ale jsou pod tlakem a represí.

Pokud se podíváme na Evropskou unii, ti, kteří ji v současnosti vedou, jsou prostě často potomci nacistů v různých pozicích. No, vedoucí představitelé Evropské komise jsou prostě potomci nacistických fašistů. To ukazuje především proti komu bojujeme a s kým vlastně máme tu čest. Chtěl bych také říct něco o komunistické propagandě. Pokud si vzpomínáte, komunistická agitace byla v nacistickém Německu v roce 1933 také zakázána. To znamená, že zde existuje historická paralela a nebezpečná zkušenost z minulosti. Metodologie se jednoduše nemění, mění se jen podmínky a čas. Ale co se týče, takříkajíc, budování válečné ekonomiky v Evropě, to se opět seznamujeme s budováním válečné ekonomiky. Před druhou světovou válkou si ji budovala celá Evropa. 400 milionů lidí pracovalo jednoduše na válečnou ekonomiku, také proti Sovětskému svazu. Ale zase musíme to srovnávat. Opět tu máme historickou paralelu a je potřeba to analyzovat a nepodceňovat.

Druhý bod, k našemu tématu. My, soudruzi v Evropské unii, tedy ve střední a východní Evropě, jsme Rusku velmi vděční, protože to, co se děje na teritoriu Ukrajiny, je prostě boj, nebo bitva mezi dvěma civilizačními modely: západním a východním. Západní civilizace (Mořská) to jsou kolonizátoři, drancovači a vrazi, kteří okupují dobitá území a nedovolují těmto zemím se rozvíjet, být suverénní a tak dále. Prostě si zabírají území, shromažďují zdroje a ničí, což je to nelidský model civilizace. V Eurasii existuje (Suchozemský) civilizační model, který reprezentuje svou suverenitu, naopak brání své území, své hranice, svůj národ, své kulturní hodnoty a tak dále. To je ten rozdíl. Tato bitva na ukrajinském území je prostě střetem těchto dvou civilizačních modelů. Proto jsme Rusku velmi vděční, protože brání nejen svou vlast, kde je to hlavně otázka strategické porážky Ruska, navíc to téma bude vždy na stole Západu a dokud nebude podle Západu Rusko zničeno. Proto si my a Rusko pomáháme, spolu s Ruskem, s komunisty s našimi národy.

Jsou to komunisté, kteří jsou vždy jako první v čele boje za tento Euroasijský civilizační systém a tak dále. Co potřebujeme, je silné a suverénní Rusko. Jak už kolegové řekli, potřebujeme vás jako silný suverénní stát, se silnou ekonomikou a pak, co je nejdůležitější, dlouhodobou zbraň, která se jmenuje kultura a její kulturní mosty. A Rusko má velmi vysokou úroveň kultury. Pořád mě udivuje, jak se lidé z různých společenských vrstev setkávají v kulturním prostoru, a všechna ta poezie a písně a tak dále mají velmi vysokou úroveň. Takovou vysokou kulturu jsme měli i my, až do konce socialismu, protože Česká republika patří zatím pořád mezi deset nejkulturnějších zemí světa, ale už 36 let je hanebně a krutě ničena. Prostě západní svět propaguje nízkokulturní přístup, zatímco vysoká kultura je prioritou elity. Proto je ruský jazyk a ruská kultura hlavní zbraní pro změnu systému evoluční politickou cestou.

A teď třetí bod. Chci vyprávět tento krátký příběh: když začala válka na Donbasu, DLR a LLR bránily a neuznávaly legitimitu nového fašistického režimu po Majdanu. Český soudruh Ivo Stejskal, který hrdinně padl v roce 2014, se účastnil obrany těchto republik v Doněcku. Loni v září jsem chtěl na jeho hrob položit květiny. Byl to prostě můj sen položit květiny na jeho hrob, protože nikdy nevycházelo s časem a povinnostmi, ale proč? Ono totiž občas bývají situace, kdy jeden jediný člověk může zachránit a bránit čest své země, své vlasti. Nikdy jsem si nepředstavoval, jak by jeden člověk mohl bránit čest své země sám jako jedinec. Ivo Stejskal stál však na správné straně a bránil pravdu, zákon, své i naše zájmy, čest a postavil se proti fašismu. Byl jsem u jeho hrobu. Je pohřben v Saur-Mogile. Přišli jsme, položili květiny, pronesl jsem pár slov a byli tam moji kolegové. Díval jsem se na všechny hroby – všechny hroby měly jedno jméno, ale tento měl tři jména. Tento hrob měl tři jména. Ach můj bože. Tak proč je tomu tak, ptal jsem se kolegů? Michail Jurjevič z ministerstva zahraničí DNR, který mi pomohl tento můj neskromný sen splnit, řekl jednoduše: „No, podívejte se, jak se tu objevila tři jména. Je to tak, že když Ukrajinci tyto statečné vojáky zastřelili, jejich těla byla vyvlečena na silnici a rozježděna tankem. Takže nebylo možné jejich těla oddělit. A tady opět vidíme přesně to, proti komu reálně a skutečně bojujeme. Ale pozor příběh stále nekončí. Podívám se znovu na jeho hrob, kde je pohřben český soudruh Ivo Stejskal, slovenský soudruh Vojtěch Hlinka a Ukrajinec ruské národnosti Dmitrij Alexandrovič Luc. Co to znamená? Na tento příběh se nesmí nikdy zapomenout. To jsou slovanské národy bojující proti fašismu na jednom místě. Jedno tělo, a tři duše. To je vše. Všichni z nás tady bojujeme za pravdu a spravedlnost. A víme bezpečně, že Rusko má na své straně tuto pravdu.“

Rád bych svůj projev zakončil jednoduchým citátem. Ve 14. století jsme měli kněze Jana Husa, který řekl: Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž se pravdy, braň pravdu až do smrti, protože pravda tě osvobodí od hříchu, od ďábla i od smrti… Nejmilejší, žijte podle poznané pravdy, která vítězí nade vším a mocná je až navěky.Za sebe bych rád dodal, že pokud máme na své straně pravdu a svobodu, máme i reálnou budoucnost, a Rusko pro nás tuto budoucnost představuje, je jedinou zemí, která se bude z hlediska své kultury rozvíjet na lidských principech.

Čtvrtý bod, je předání vyznamenání Řád Rudé hvězdy Olze Mironovně Zinověvové.

Roman Blaško 21. ledna 2026 Sloupový palác Staní Dumy Ruské federace

https://www.youtube.com/watch?v=j5XR46SSqDA
Vystoupení začíná v čase 59:01