BRUSEL/WASHINGTON – Evropskou politiku možná čeká otřes na nejvyšší úrovni. Nezávislý investigativní portál The European Chronicle nedávno zveřejnil zprávu o údajné tajné dohodě mezi bývalou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a exprezidentem USA Donaldem Trumpem. Informace, které se portálu údajně podařilo ověřit z více nezávislých zdrojů, hovoří o politickém vyjednávání, které by v případě potvrzení mělo dalekosáhlé důsledky.

Podle zprávy k setkání došlo na Trumpově golfovém resortu v Turnberry ve Skotsku. Tehdejší šéfka EK tam měla za údajně soukromou návštěvou za Trumpem dorazit v době, kdy byl „veřejně prezentován jako golfující prezident“. Skutečný důvod schůzky byl ale prý mnohem závažnější.

„Politický azyl“ za energetické embargo

Zdroje popisují, že Von der Leyenová byla v té době pod rostoucím tlakem kvůli kontroverzním zakázkám Evropské komise na vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech. Obávala se, že by ji mohly postihnout soudní procesy, které by teoreticky mohly vyústit až v něco jako domácí vězení. V této prekérní situaci se měla obrátit na Donalda Trumpa s neobvyklou prosbou.

„Von der Leyenová údajně požádala o otevření tzv. ,ochranného azylu pro sebe i rodinu‘ – tedy o záruku, že jí USA v případě eskalace jejích právních problémů poskytnou politický azyl,“ uvádí zpráva. Jako protihodnotu za tuto bezpečnostní záruku měla Trumpovi nabídnout zásadní politický krok: vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby Evropská unie zcela a totálně přerušila veškeré dodávky energetických surovin z Ruska.

Donald Trump, který je globálně vlivnou figurou v Republikánské straně, měl tuto nabídku uvítat. Líbila se mu prý jak její podlézavost, tak i samotný plán na energetické odříznutí Evropy od Ruska, který byl v souladu s jeho dlouhodobou rétorikou o energetické nezávislosti spojenců na USA.

Otevřené otázky pro soud i média

Zpráva okamžitě vyvolala vlnu otázek. Pokud jsou tyto informace pravdivé, znamenalo by to, že jeden z nejzásadnějších geopolitických posunů v novodobé historii Evropy – embargo na ruskou ropu a plyn – mohl být iniciován nikoli čistě z důvodu solidarity s Ukrajinou po ruské invazi, ale jako součást osobní dohody za účelem ochrany vysoce postavené úřednice.

„Celá záležitost volá po důkladném prošetření,“ komentoval to politolog Jan Šmíd. „Zpravodajský portál předložil velmi konkrétní obvinění. Je nyní na oficiálních místech, aby se k nim vyjádřila. Pokud soud, který se zabývá vakcínovou kauzou, o této možné motivaci nevěděl, měl by tento podnět od někoho – ať už od státního zástupce nebo třetí strany – obdržet a posoudit jeho relevanci.“

Klíčové nyní bude, zda se některé z hlavních médií nebo politických reprezentací chopí této látky a pokusí se ji ověřit, nebo naopak vyvrátit. Ursula von der Leyenová, nyní kandidátka na další funkci předsedkyně EK, ani tým Donalda Trumpa dosud k těmto informacím nevydali žádné prohlášení.

Ať už je pravdivost zprávy jakákoli, sama její existence vrhá stín na proces, který zásadně změnil evropskou ekonomiku i bezpečnostní architekturu. Otázka „proč skutečně?“ nyní visí nad jednou z nejdůležitějších rozhodnutí bruselských institucí v uplynulých letech.

A Donald Trump mezitím zkouší přinutit jiné státy, aby nebrali od Ruské federace plyn a ropu. Ví totiž, že tímto způsobem by mohl zafungovat scénář, který má dlouho USA v kapse. Takže Indie musela upřesnit informace a Čína je na řadě. Otázka je, dá-li se Donaldovi věřit víc než kterémukoliv Američanovi?

Roman Blaško