Prohlášení OS ČMS a WFTU k 1. máji – svátku práce 2026

Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska (OS ČMS) si spolu s dělníky a ostatními pracujícími připomíná slavné májové dny, tak drahé naší vlasti, České republice, které začínají mezinárodním svátkem práce 1. května.

Tento rok si svátek práce připomínáme na pozadí 140 let, které uplynuly od doby, kdy 1. května 1886 stávkovalo v Chicagu na tři sta tisíc dělníků za svá základní práva a zejména osmihodinový pracovní den bez ztráty na výši svých výdělků. V následující dny 3. a 4. května skončila tato stávka v pravdě dramaticky. Odpovědí vládní moci byly rozsáhlé represe a stovky zatčených. Byli nakonec postupně propuštěni, ale deset anarchistů bylo obviněno. Jeden z obviněných nebyl nikdy dopaden, jeden svědčil pro obžalobu a zbývajících osm bylo souzeno, pět k trestu smrti, ostatní k vězení. Odsouzeným anarchistům nikdy nebyla prokázána vina. Byli souzeni a popraveni pro své revoluční názory. Byli souzeni a popraveni pro své revoluční názory. Jejich pohřeb se stal několikadesetitisícovou demonstrací. Jak napsala Klára Zetkinová: „oněch osm hodin bylo považováno za splátku buržoazie na obrovský dluh, který dluží dělnické třídě“. Jejich zločinem byl požadavek osmihodinové pracovní doby a nekrácené mzdy za vykonanou práci.

Dnes po 140 letech svět ani kapitalismus nejsou jiné. Myšlenky socialismu, jakákoliv vzpomínka na snahu vybudovat socialistickou společnost jsou tvrdě odsuzovány, ostrakizovány, kriminalizovány. Věci, které nám připadaly donedávna jako naprostá samozřejmost, se znovu stávají předmětem zájmů dělníků a ostatních pracujících. Již více jak třicet let, není samozřejmý osmihodinový pracovní den s odpovídající mzdou, platem postačujícím k pokrytí životních nákladů, starobní důchody, sociální zabezpečení, zdravotní péče, dostupné bydlení bez nutnosti celoživotně se zadlužit.

Imperialistické války za přerozdělení sfér vlivu ve světě, zdroje ropy, nerostného bohatství se staly převažující realitou. Světové mocnosti, Evropská unie, její členské státy a i vláda České republiky se vydaly cestou horečného zbrojení, cestou válečných rozpočtů. Útočí přitom  na základní práva pracujících, ořezávají sociální a zdravotní výdaje ve prospěch příprav na válku. Stávka, boj za sociální práva se stává trestným činem, propagace války „vlasteneckým hrdinstvím“.

Naděje, které mnozí v České republice vkládali do loňských parlamentních voleb, berou s kroky současné vlády za své. Postoupně se stírá rozdíl mezi předchozí konzervativní pravicovou vládou a dnešní liberální pravicovou vládou. Změny pracovního práva ve prospěch zaměstnanců nejsou na pořadu dne, slíbená změna důchodové reformy předchozí vlády dostává „salámovou“ podobu, ukončení vláčného dobrodružství se nekoná a nenachází se ani reálná síla vyvázat Českou republiku z válečných dobrodružství NATO, USA, Evropské unie a Velké Británie. Digitalizace a umělá inteligence místo pomocníka se v rukou kapitalistického vládního establishmentu se stává dalším nástrojem vykořisťování a nátlaku na pracující, omezování osobní svobody na pracovištích.  

Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska se důrazně opakovaně ptá, pro koho jsou tato opatření českými vládami zaváděna? Komu má sloužit neustálé zastrašování hrozbou války a přípravami České republiky na válku? Kdo nutí vlády naší země, aby podlézaly Sudetským Němcům, Německu, Evropské unii, Velké Británii a USA? Zcela určitě takové konání není v zájmu většiny obyvatel České republiky ani čtyřem miliónů dělníků a ostatních zaměstnanců. 

OS ČMS důrazně odmítá politiku sociálních a zdravotních škrtů a posilování výdajů na zbrojení a válku. Proti tomu stavíme požadavky na:

  • posílení pracovně právní ochrany zaměstnanců,
  • růst mezd a platů, starobních důchodů,
  • dostupnost a účinnost sociálního systému a zdravotní péče.
  • posílení dohledu nad ochrany bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
  • Požadujeme zrušení dětské práce od 14 let věku umožněné předchozí pravicovou vládou.
  • Požadujeme 35hodinový pracovní týden a  zákonné ukotvení pětitýdenní dovolené.

Po 140 letech od událostí 1. května 1886 v Chicagu svět není lepší ani bezpečnější. Rdousí jej krize buržoazního parlamentarismu, imperialistické vláčné plány, růst neoliberalismu a fašismu. Česká republika není výjimkou. 

Stojíme na straně pracujících! Plně se stavíme za slova, která dne 25. června roku 1893 byla v americkém Chicagu vytesána do monumentálního bronzového pomníku poslední slova Augusta Spiese:

„Přijde doba, kdy bude naše mlčení mnohem mocnější než hlasy, které jste dnes zardousili!“

FOTO - wikimedia

STOP VÁLEČNÉMU ŠÍLENSTVÍ – BUDOUCNOST PATŘÍ MÍRU A SOCIALISMU!

Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska (OS ČMS)

Prohlášení Světové odborové federace k 1. máji 2026

Mezinárodní třídně orientované odborové hnutí, dělníci a nekompromisní odbory po celém světě uctívají bojem 140. výročí dělnického boje v Chicagu v roce 1886. Hrdinský První máj dělnické třídy, symbol neúprosného boje proti kapitalistickému barbarství, uctívají novými třídními boji, odhodláním a internacionalistickou solidaritou.

U příležitosti Mezinárodního dne práce vysílá Světová odborová federace, historicky nejvýznamnější mezinárodní odborová organizace, která zastupuje více než 105 milionů pracujících v každém koutě světa, vřelé a bojovné poselství všem pracujícím a zemědělcům, obyčejným pracujícím lidem a dříčům.

Poselství a požadavky pionýrů z Chicaga v roce 1886 zůstávají relevantní a nezbytné i dnes. Krize kapitalismu se prohlubuje a zobecňuje. Sociální nerovnosti se dramaticky rozšiřují. Demokratické svobody a práva odborů jsou na celém světě pod útokem, zatímco na programu jsou imperialistické války a intervence.

Mezinárodní vývoj potvrzuje, že globální geopolitické a ekonomické antagonismy i nadále přímo ohrožují světový mír a bezpečnost, včetně nebezpečí jaderné katastrofy. Imperialistické války, intervence, sankce a blokády pokračují a zintenzivňují se.

Genocida Palestinců v Gaze a nepředstavitelná brutalita izraelského státu, nevyprovokovaný a vražedný útok Spojených států a Izraele proti Íránu, invaze do Venezuely a únos legitimního prezidenta země, teroristické hrozby namířené proti socialistické Kubě a pokus o uškrcení její ekonomiky a obyvatel prostřednictvím zločinného energetického embarga znovu v celé své šíři odhalily pokrytectví, cynismus a nelidskou povahu imperialismu.

Vojenské výdaje explozivně rostou, zatímco organizace jako NATO a Evropská unie zintenzivňují militarizaci a propagují válečnou ekonomiku jako „rozvojový prostředek“. Zároveň jsou lidé vyzýváni, aby za to zaplatili prostřednictvím nových úsporných opatření, privatizací a likvidace společenských výdobytků.

Zároveň energetická krize, inflace a vysoké ceny nadále snižují příjmy pracujících. Mzdy stagnují, zatímco zisky nadnárodních korporací a energetických gigantů prudce rostou.

Důsledky této situace ještě více zasáhly nejzranitelnější vrstvy pracující třídy. Pracující ženy, mládež a migranti čelí intenzivnějšímu vykořisťování, nižším mzdám, větší nejistotě zaměstnání a omezenému přístupu ke zdravotnictví, vzdělání a kultuře. Jsou prvními oběťmi politiky zaměřené  proti pracujícím a deregulace práce, což je činí obzvláště zranitelnými vůči útokům kapitálu.

Zároveň je systematicky zhoršována bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti. Ochranná opatření jsou zaměstnavateli považována za „náklad“, což vede k nárůstu počtu pracovních úrazů a úmrtí. Každý den jsou pracovníci zraněni nebo přicházejí o život na oltář zisku, což nejtragičtějším způsobem odhaluje priority systému.

Nová éra digitalizace a umělé inteligence se místo toho, aby byla využívána ve prospěch pracujících a společnosti jako celku, zneužívá k intenzifikaci práce, monitorování pracovníků a rozšiřování flexibilních forem zaměstnání. Nejistota, prekérní práce a deregulace pracovněprávních vztahů se stávají všeobecnými.

Zároveň se stupňují represe státu a zaměstnavatelů proti bojujícím skupinám. Odboráři jsou pronásledováni, stávky kriminalizovány a demokratické svobody omezovány. Migranti a uprchlíci jsou terčem útoků, využíváni jako levná pracovní síla a stávají se oběťmi rasismu a vykořisťování.

Tváří v tvář této realitě nemůže být reakcí dělnické třídy podřízení se.

Požadujeme:

  • Zvýšení mezd a kolektivní pracovní smlouvy zaručené zákony.
  • Účinná opatření na ochranu před vysokými cenami a inflací.
  • Veřejné a bezplatné zdravotní pojištění, vzdělávání a sociální zabezpečení pro všechny.
  • Zkrácení pracovní doby, trvalé zaměstnání se stabilní pracovní dobou, zrušení flexibilních forem práce a ochrana pracovníků na digitálních platformách.
  • Opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na všech pracovištích
  • Respektování práv odborů a demokratických svobod.
  • Ochrana migrantů a rovná práva pro všechny pracovníky.

Dělníci nemají zájem o války a antagonismy těch, kteří mají moc. Naopak, z jednoty, solidarity a společného boje mohou získat vše.

Světová odborová federace (WFTU) vyzývá odbory, aby odmítly kompromisy a podřízenost. Aby posílily svůj boj a organizovaly odpor na každém pracovišti, v každém odvětví a v každé zemi proti barbarství systému zisku a války.

Síla spočívá v organizaci. Naděje spočívá v boji!

U příležitosti Prvního máje 2026 vyzýváme k militantní mobilizaci po celém světě pod heslem:

Naše životy a naše potřeby, nebo jejich zisky!

Žádné oběti pro války a zisky hlavního města

Práce s právy upravenými kolektivními smlouvami

Naplňování současných potřeb pracovníků

Solidarita a internacionalismus jsou zbraněmi dělnické třídy!

Nechť je letošní První máj milníkem boje a protiofenzívy, za svět bez imperialistických válek a intervencí, bez diskriminace a vykořisťování člověka člověkem.

AŤ ŽIJE PRVNÍ MÁJ!

AŤ ŽIJE INTERNACIONALISTICKÁ SOLIDARITA!

Světové odborové federace (WFTU)