Základní principy nezbytné pro budoucí přežití lidstva

"Основные принципы, необходимые для будущего выживания человечества"

Vážení účastníci konference, vážené dámy, vážení pánové

Nejprve chci poděkovat organizátorům tohoto fóra NA TOM STOJÍME, administraci pskovské oblasti za možnost učastnit se tohoto fora a všem kdo se na tomto setkání podílel a podílí, včetně její vysoce solečenské a kůltůrní části.

Lidstvo vstoupilo do období, které nemá v dějinách obdoby. Technologický pokrok, globalizace, rozvoj vědy (nauka) a komunikace vytvořily podmínky pro rozvoj lidské civilizace. Dnes vidíme geopolitické konfliky, informační války, sociální nespravedlnost, kulturní fragmentaci a krizím důvěry v instituce i samotné hodnoty, na nichž moderní civilizace stojí se mění a ve většině se rozpadají. Otázka budoucího přežití lidstva proto nebude jen v technickém řešení jednotlivých problémů. Je to otázka základních principů, které budou schopny zajistit harmonický rozvoj člověka, společnosti i mezinárodního společenství. A tak mi dovolte představit osum strategicky významných principů, které považuji za zcela nezbytné pro budoucnost a samotné přežití lidstva.

1. Princip míru, mezinárodní spolupráce a solidarity

Prvním a nejvyšším principem je mír. Bez míru nelze rozvíjet ekonomiku kromě válečné a sní spojené, nelze rozvíjet ani něco tak významného pro budoucnost jako je vzdělávání, kultura ani věda. Historie ukazuje, že války přinášejí nejen lidské tragédie a nabrosto zbytečné oběti nevinných. Přibnáší také dlouhodobou destabilizaci společností a ztrátu civilizačního potenciálu a společenských standartů.

V podmínkách globalizovaného světa se stává stále důležitější mezinárodní spolupráce založená na vzájemném respektu, rovnosti států a dialogu civilizací. Lidstvo čelí společným výzvám, které nemůže řešit žádný stát samostatně. Energetická bezpečnost, ochrana životního prostředí, pandemie, migrace nebo rozvoj umělé inteligence vyžadují koordinované úsilí celého mezinárodního společenství. Solidarita mezi národy a společnostmi proto není pouze morálním imperativem, ale podmínkou dlouhodobé stability a bezpečnosti.

2. Princip osvojení informačních technologií, práce s informacemi a koncept společenské racionality

Vstoupili jsme do informační epochy, ve které informace představují jeden z hlavních a nejvýznamnějších zdrojů moci. Možnost získávat, analyzovat, interpretovat a využívat informace se stává hlavním faktorem rozvoje jednotlivce i společnosti. Moderní informační technologie, umělá inteligence a digitální komunikace zásadně mění způsob řízení ekonomiky, státní správy i společenské procesy. Současně však vytvářejí vysoké riziko manipulace, dezinformací, ztráty schopnosti kritického myšlení i myšlení samotného. Jde o sociální inženýství jež má degradovat společenské myšlení aby se dalo co nejsnadněji ovládat.

Proto je nutné dobře znát informační technologie, ale také metodologii práce s informacemi. Je nutné předložit společnosti jakýsi nový Koncept společenské racionality, která bude předpokládat, že rozvoj společnosti musí být založen na objektivním poznání reality, vědeckém přístupu, kritické analýze, dlouhodobé plánování rozvoje a schopnosti předvídat důsledky společenských rozhodnutí. Společnost v budoucnosti musí být schopna řídit sama sebe na základě racionálního poznání aniž by se zbavila intuitivního vnímání, sociální empatie, chování na základě lidských emocí, dosttečné informovanost, nebo svých či společenských krátkodobých zájmů.

3. Princip suverénní ekonomické a potravinové soběstačnosti

Krize posledních desetiletí ukázaly, že především ekonomická závislost může představovat nejen hospodářské, ale i hlavně bezpečnostní riziko v suverenitě národa státu a jeho funkčnosti jako garanta společenského rozvoje na humanistickém humanistických principech. Suverénní ekonomika neznamená izolaci od světa. Znamená schopnost státu zachovat kontrolu nad klíčovými sektory hospodářství, strategickou infrastrukturou, energetickými zdroji a základními výrobou.

Zvláštní význam má potravinová soběstačnost. Schopnost zajistit obyvatelstvu dostatek kvalitních potravin představuje jednu ze zcela základních podmínek národní bezpečnosti a ochrany zdraví občanů i národa. Zemědělství není čistě ekonomickou sférou, ale také součástí kulturní identity, péče o krajinu a stability venkova. Ekonomická a potravinová soběstačnost vytváří předpoklady pro nezávislé rozhodování státu a posiluje jeho schopnost chránit zájmy občanů v období globálních krizí.

4. Princip národního zdraví, suverenity, hrdosti a sociální spravedlnosti

Národní zdraví nelze chápat pouze jako zdravotní stav obyvatelstva. Jde o komplexní souhrn fyzické, psychické, kulturní, ekonomické a morální vitality společnosti. Každý národ má právo na svou suverenitu, vlastní kulturní identitu a důstojné místo v mezinárodním společenství. Národní hrdost však nesmí být založena na nadřazenosti vůči jiným národům, ale na vědomí vlastních kulturních, historických a civilizačních hodnot.

Nedílnou součástí tohoto principu je sociální spravedlnost. Společnost, která není schopna zajistit důstojný život svým občanům, vytváří jenom podmínky pro sociální konflikty, extremismus a destabilizaci celé společnosti. Sociální politika proto musí podporovat dostupnost masového a bezplatného vzdělání, bezplatné zdravotní péče, garanci práce jako nejzákladnějším smyslu života a jeho rozvoje založených na spravedlivých základních životních podmínkách pro všechny vrstvy obyvatelstva.

5. Princip jednotného základního a masového vzdělávání

Vzdělání představuje základní nástroj rozvoje lidského potenciálu. Žádný stát se nemůže rozvíjet bez širokého a kvalitního vzdělávacího systému. Základní vzdělání musí být pro všechny všem bez rozdílu sociálního statusu. Jen tak muže vytvářet a prohlubovat základ hodnot a kultury naší společnosti. Masové vzdělávání nesmí být zaměřeno pouze na profesní přípravu, musí být komplexním a založeným na objetivních a morálních společenských hodnotách. Jeho cílem musí být formování osobnosti schopné kritického myšlení, občanské odpovědnosti. Budoucnost lidstva je nutné budovat vztazích odborné znalosti s humanitním a etických rámcích

6. Princip etiky jako matrice ve všech sférách života

Technologický pokrok sám o sobě nezaručuje pokrok civilizační. Každá nová technologie vyžadují odpovědné využití. Etika musí prostupovat politikou, ekonomikou, vzděláváním, vědou, médii i mezilidskými vztahy. Důvěra, čestnost, odpovědnost a respekt k lidské důstojnosti představují základní hodnoty, bez nichž nelze budovat stabilní společnost. Krize současného světa není pouze krizí institucí. Je také krizí hodnot. Potřebujeme rozvíjet etický rozměr veřejného života.

7. Princip zachování kulturní rozmanitosti a dialogu s dlouhodobou perspektivou

Lidská civilizace vznikala prostřednictvím dialogu kultur, národů a civilizačních okruhů. Každá kultura představuje jedinečný způsob porozumění světu a přispívá k bohatství lidské zkušenosti. Globalizace je proces objektivní bez naší korekce člověka budem ztrácet kulturní identity. Naopak by měla podporovat vzájemné poznávání a uznání. Dlouhodobá perspektiva nám pomůže poznat nový horizontu budiucích generací. Zachování kulturních hodnot není pouze otázkou minulosti, ale také odpovědnosti vůči budoucnosti. Kultura vytváří kontinuilní most mezi minulostí, přítomností a budoucností.

8. Princip kolektivní osobní i odpovědnosti

Každý člověk je součástí kolektivu v různých formátech. Svoboda jednoho člověka nejde oddělit od odpovědností kolektivu. Kolektivní odpovědnost neznamená potlačení individuality. Naopak předpokládá aktivní účast občanů rozvoji společnosti a budování dobra všech. Budoucnost lidstva musí být založena na humanistických principech respektu k člověku, důstojnosti práce, sociální odpovědnosti a harmonickém rozvoji společnosti.

Konkrétní příklady naší činnosti jsou následující:

Za prvé, bych chtěl zmínit právě probíhající přípravy založení Zinovjevova klubu v České republice, který bude mít své sídlo v centru Prahy.

Za druhé, vedeme dlouhodobý boj a ochranu historické pravdy, za ochranu tradičních hodnot, za práva našich národů a za zachování kulturních práv, především práva na náš mateřský jazyk. V této oblasti realizujeme řadu aktivit, mezi něž patří iniciativa Koněv, projekty na Slovensku, překlady knih, projekt Hrdinové osvobození a další vzdělávací a kulturní činnosti.

Za třetí, současně rozšiřujeme informační prostor. Naše média jsou zatím součástí alternativní mediální sféry, avšak naším dlouhodobým cílem je vytvořit důstojnou konkurenci hlavnímu proudu masových médií a nabídnout veřejnosti širší spektrum informací a názorů.

Za čtvrté, pravidelně - nepravidelně organizujeme veřejné akce, demonstrace, odborné konference i online diskusní setkání a teď nemluvím jen za Komunistickou stranu Československa. Stále více se zaměřujeme na proaktivní činnost, budování kulturních mostů mezi národy a rozvoj mezinárodní spolupráce.

Důkazem tohoto úsilí je také právě naše účast na Mezinárodním fóru v Pskově, kde máme možnost sdílet naše zkušenosti, získávat nové poznatky a vést otevřený dialog s partnery z různých zemí. Právě taková setkání považujeme za důležitý příspěvek k rozvoji vzájemného porozumění, kulturní spolupráce a hledání společných řešení současných civilizačních výzev.

Děkuji za pozornost

Roman Blaško - gen. taj. ÚV KSČ