Proč jako komunista odmítám sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně? Když jsem se dozvěděl, že Sudetoněmecký landsmanšaft plánuje pořádat svůj sraz v Brně, okamžitě se ve mně zvedl odpor. Ne obyčejná nesympatie, ale hluboký, principiální nesouhlas, zakořeněný v historii, v morálce a v mé komunistické identitě. To, co tato organizace představuje, není „kulturní tradice“ ani nevinné připomínání minulosti. Je to politická provokace. Je to revizionismus. A je to urážka obětí nacistické okupace.

A říkám otevřeně: na české půdě nemá tato akce co dělat – ne dnes, ne zítra, nikdy!

Historie je jasná: kdo rozbil republiku, kdo vítal okupaci, kdo otevřel dveře fašismu?

Ať se dnešní představitelé Sudetoněmeckého landsmanšaftu snaží o jakékoli líbivé PR, fakty neuhnou.

  • Sudetoněmecká strana (SdP) Konrada Henleina byla pátou kolonou nacismu, financovanou a řízenou Berlínem.
  • Ještě před Mnichovem organizovala bojůvky, sabotáže a teror proti československému obyvatelstvu.
  • V září 1938 henleinovci rozpoutali ozbrojené povstání, které si vyžádalo přes sto mrtvých.
  • Po okupaci se tisíce sudetských Němců aktivně zapojily do gestapa, SA, SS a správního aparátu nacistického režimu.
  • Tihle lidé nebyli „nevinnými oběťmi poválečného chaosu“. Byli spolupracovníky a spoluviníky nacistické agrese.

A Benešovy dekrety? Ty nebyly „kolektivní pomstou“. Byly nutným důsledkem války, nutným krokem k bezpečnosti republiky, krokem, který uznaly vítězné mocnosti.

Sudetoněmecký landsmanšaft není žádný apolitický spolek, ale politická organizace, která 70 let boří poválečné uspořádání. Je to organizace, která:

  • desítky let zpochybňuje Benešovy dekrety,
  • mluví o „odplatě“ a „bezpráví“, ale odmítá přiznat vlastní historickou odpovědnost,
  • staví potomky nacistických kolaborantů do role obětí,
  • tlačí na evropské struktury, aby připouštěly revizi poválečných právních aktů.

To není nevinná nostalgie. To je politický boj - boj o přepsání dějin. A právě proto si Brno vybrali. Ne náhodou: symbol odporu, symbol okupace, město popravených antifašistů.

A oni si sem přijdou dělat konferenci?

O čem? O „křivdách“ jejich předků, kteří vítali Hitlera?

To je plivanec do tváře obětem okupace i všem, kdo za naši svobodu položili život.

Jako komunista říkám jasně: proti fašismu se neustupuje!

Z marxistického pohledu je revizionismus vždy nástrojem reakce. Je to způsob, jak buržoazie a konzervativní síly zakrývají svoji odpovědnost a znovu legitimizují staré formy útlaku. Nacismus nevznikl ve vakuu, byl to produkt krize kapitalismu, jeho nejagresivnější podoba.

A Sudetoněmecký landsmanšaft se dnes snaží:

  • rozmělnit hranice mezi oběťmi a viníky,
  • relativizovat nacistickou brutalitu,
  • a zpochybnit poválečné řešení, na kterém stojí naše bezpečnost.

Jako komunista takové jednání odmítám, ne z nějaké zaslepené ideologie, ale proto, že historie jasně ukazuje: každý krok ustupování revizionistům vede k posílení fašistických tendencí.

Antifašismus není póza. Je to povinnost!

Naše země není pódium pro nacistický revizionismus!

Řeknu to bez diplomatických ohledů:

  • Potomci nacistických kolaborantů nemají co kázat v zemi, kterou jejich předci pomáhali ničit!
  • Nemají právo dělat moralisty. Nemají právo přepisovat historii. Nemají právo dělat ze sebe oběti!
  • A my nemáme povinnost jim poskytovat platformu!
  • Tahle akce nemá na české půdě co dělat, ani dnes, ani nikdy!

Pavel Denkscherz

Facebook autora