Nezapomněli jsme Mnichov. Nezapomněli jsme Henleinovce. Nezapomněli jsme vypálené obce, popravené vlastence ani koncentráky a ani na konečné řešení české otázky!

A právě proto dnes část české veřejnosti odmítá, aby se na našem území pořádaly akce organizací navazujících na sudetoněmecký landsmanšaft, který dlouhodobě zpochybňuje Benešovy dekrety a poválečné uspořádání republiky. (viz idnes.cz)

Je potřeba připomínat jednu zásadní historickou pravdu, na kterou se dnes často „zapomíná“.
O poválečném odsunu sudetských Němců nerozhodl pouze Edvard Beneš ani samotné Československo.
O transferu německého obyvatelstva rozhodly vítězné mocnosti druhé světové války — Sovětský svaz, Spojené státy americké a Velká Británie — v rámci Postupimské dohody v roce 1945.
Šlo o mezinárodní rozhodnutí po nejkrvavější válce moderních dějin.

Důvod byl jednoduchý: Evropa už nikdy neměla znovu zažít rozbití států zevnitř, etnické konflikty a nacistickou expanzi, která byla v českém pohraničí masově podporována henleinovským hnutím.

To nejsou emoce, ale historická fakta!

Smíření mezi národy je správné. Ale smíření nesmí být postavené na zapomnění, překrucování nebo vymazávání historické reality.
Je naprosto legitimní položit otázku, kde je dnes ombudsman pro lidská práva a proč mlčí ve chvíli, kdy se otevírají témata zasahující do historické identity a státnosti České republiky.
Protože pro mnoho lidí už nejde jen o historickou debatu. Jde o obavu z postupného rozmělnění národní suverenity, historické paměti a poválečného právního řádu, na kterém Česká republika stojí.

Nikdo normální dnes nechce nenávist vůči Němcům. Ale stejně tak nikdo nemá právo chtít po Češích, aby zapomněli vlastní historii.
A pokud někdo začne zpochybňovat samotné poválečné základy republiky, musí zaznít jasný odpor občanů této země.
Protože státnost není samozřejmost.

A národ, který ztratí historickou paměť, ztrácí i vlastní identitu!

Katarína Benkö, Svět kolem nás

Část rozhovoru idnes.cz o Benešových dekretech:

Rád bych se ještě vrátil k Benešovým dekretům. Jaký na ně máte osobní názor? V minulosti jste patřil k jedněm z největších kritiků.
Já mám ohledně tohoto stejný názor, jaký měl Václav Havel, který dekrety kritizoval, protože byl proti kolektivní vině. Problémem Benešových dekretů totiž je, že vznikly na principu kolektivní viny. Ale to je historie. Už to nemůžeme změnit, avšak můžeme o tom diskutovat, v tuto chvíli o tom Češi diskutují a společně s námi mluví i o mnoha dalších věcech. Při svém projevu v Brně neřeknu vůbec nic o Benešových dekretech, ale to taky neznamená, že s nimi souhlasím. Jednoduše řečeno s nimi stále souhlasit nemohu, protože jsou postaveny na kolektivní vině.

Kritici brněnského sjezdu často citují pasáž v platném dokumentu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, kde stojí, že „sdružení usiluje o zrušení těch Benešových dekretů, které stále platí a které nařizovaly nebo legalizovaly nespravedlnosti, kolektivní zbavení práv, vyvlastnění, nucené práce, vyhoštění a vraždy“. Proč je tato formulace součástí vašeho programu?
Upřímně řečeno, tato deklarace je jedenáct let stará a my vážně nechceme žádné řešení, na kterém by se obě strany neshodly, proto nechceme tuto pasáž rušit. Jde o mimořádně citlivou věc a my jsme pro dialog. To je důležité. Nechceme nijak tlačit na Čechy, ale Češi také nemohou nijak tlačit na sudetské Němce. A stejně jako Češi, tak i Němci mají na toto téma různé názory.

Ptám se na to také proto, zda by nebylo pro vaše sdružení jednodušší tuto pasáž odstranit. Jde o hlavní argument těch, co sjezd kritizují.
Abych byl zcela upřímný, tak naopak mnoho lidí v Německu si myslí, že bychom měli zrušit zase jiné pasáže, které považují za příliš vstřícné vůči Čechům. Domnívám se, že tohle není způsob, jak najít společnou cestu. Musíme především diskutovat o historii a o morálce. K samotnému dokumentu říkám velmi jasně, že je už jedenáct let starý. Kromě toho já nejsem žádný diktátor sudetských Němců. Jsem jejich prezidentem a mezi námi jsou lidé s různými názory, což je ale úplně stejné, jak to mají i Češi.

Bývalý prezident Miloš Zeman obvinil Čechy, kteří vítají sudetský sjezd v Brně, z kolaborace. Podobně se vyjádřil šéf SPD Tomio Okamura či poslanec Jindřich Rajchl, jenž označil sjezd za akt neonacismu a srovnal ho s rasistickým hnutím Ku-klux-klan. Zvažujete případné právní kroky kvůli těmto výrokům?
Tvrzení zmíněných lidí ukazují, že žijí v minulosti. Měli bychom se v tomto více dívat na současnost a dále do budoucna. Žádné právní kroky proti těmto slovům nechystáme, to bych nikdy nepřipustil. V mém politickém životě jsem s takovými právními kroky nikdy nepracoval. Jsem pro svobodnou debatu, a pokud mají tento názor, tak je to jejich problém.