„NATO srovná Moskvu se zemí, pokud Rusové zaútočí na Brusel.“

Tahle slova belgického ministra obrany Thea Franckena obletěla Evropu jako ozvěna těch nejtemnějších časů minulého století. Znovu tu slyšíme chřestění zbraní, znovu politici mluví o „odvetě“ a „odstrašení“,a znovu se z Evropy stává sud s prachem, který může kdokoli zapálit jedinou jiskrou.

Francken se ukazuje jako to, čím skutečně je, válečný štváč, který by kvůli vlastnímu egu a službě zájmům amerického imperialismu klidně obětoval celý kontinent. Zaštiťuje se „bezpečností“, ale jeho bezpečnost znamená eskalaci. Jeho mír znamená zbrojení. Jeho Evropa znamená poslušnost NATO.

A já jako mladý muž, komunista, odmítám mlčet.

My, čeští komunisté, říkáme jasně a nahlas: DOST!

Dost válečné politiky, dost neustálého vyzbrojování, dost slibů o „míru skrze sílu“.

Kolik zbraní ještě musí téct na Ukrajinu, kolik miliard musí zmizet z našich sociálních systémů, aby se mohli generálové v Bruselu plácat po zádech?

Kolik mladých lidí má ještě umřít kvůli snům několika politiků o „velkém vítězství“?

Evropa se znovu nechává svést k šílenství – k válce proti Rusku. A to vše pod vlajkou NATO, které už dávno není obranným paktem, ale nástrojem americké dominance.

Ukrajinský režim, který Západ tak horlivě podporuje, není symbolem svobody, ale prohnilým fašistickým experimentem, který rozdmýchává nenávist, cenzuruje opozici a oslavuje kolaboranty s nacismem.

A my máme tuto špínu živit našimi daněmi a mládím?

Evropa potřebuje mír, ne rakety.

Potřebuje solidaritu národů, ne poslušnost Washingtonu.

Potřebuje znovu slyšet hlas pracujících, ne hlas zbrojních koncernů.

Proto říkáme:

DOST vyzbrojování Evropy! DOST válečné propagandě! DOST nenávisti vůči Ruské federaci!

Ať už mluví Francken, Stoltenberg, nebo kdokoli další, my víme, že jejich „obrana“ znamená smrt a rozklad.

A my, kteří věříme v mír, v socialismus a v právo národů žít bez diktátu NATO, musíme stát pevně.

Protože pokud dnes neřekneme NE, zítra už nebude komu říct ANO.

Pavel Denkscherz