Na veřejném shromáždění na Klárově došlo k situaci, která znovu otevřela otázku, kam až může zajít chování jednotlivce, který se vydává za novináře. Jeden z přítomných opakovaně narušoval vystoupení řečníků a nerespektoval základní pravidla slušného chování. Svědci popisují, že dotyčný se při pohybu v davu doslova lepil na vybrané osoby, šel těsně za nimi a bez odstupu na ně naléhal sérií otázek. Ty přitom často postrádaly smysl nebo souvislost – a sám tazatel na ně nebyl schopen reagovat, když se situace obrátila. Nešlo tedy o dialog, ale o jednostranný nátlak.

Když u řečníků neuspěl, zaměřil svou pozornost na ředitele Institutu české levice Josefa Skálu. Následovalo opakované obtěžování, které už překračovalo rámec běžné komunikace a neslo znaky cílené šikany. Takové jednání má k novinářské práci daleko. Novinařina stojí na otázkách, ale také na schopnosti naslouchat, vyhodnocovat odpovědi a držet si profesní odstup. Pokud někdo místo toho vstupuje lidem do osobního prostoru, vyvíjí tlak a vyvolává konflikty, nejde o snahu informovat veřejnost, ale o narušování veřejného prostoru.

Podobné chování zároveň naráží na základní pravidla soužití mezi lidmi. Každý má právo na osobní prostor a na to, aby nebyl vystaven nevyžádanému nátlaku či pronásledování. Pokud je toto jednání opakované a cílené, dostává se už za hranici toho, co je ve společnosti přijatelné. Celý incident tak nepůsobí jako výkon novinářské práce, ale spíše jako ukázka toho, jak lze tuto roli zneužít. O to důležitější je trvat na tom, aby se pod pojmem „novinář“ skrývala skutečná profesionalita, odpovědnost a respekt k druhým.

Katarína Benkö, Svět kolem nás