Pokrytecké zásahy do vnitřních záležitostí všech suverénních států, mám teď na mysli Slovensko, Rumunsko, Česko i Maďarsko, se v Evropě staly dávno nebezpečným standardem. Případ Maďarska a aktuální volební kampaně, jak jej popisuje článek z mezinárodního deníku General News (nebo také na našem webu zde), ukazuje tento trend v plné nahotě. Nejde už jen o politickou soutěž, ale o diktát EU a Západu i národní suverenitě těchto států a boj s tlakem nadnárodních struktur, které si nárokují právo určovat směr vývoje jednotlivých zemí.

V centru pozornosti stojí konflikt mezi Viktorem Orbánem a jeho oponentem Péterem Magyarem. Zatímco Orbán reprezentuje politiku důrazu především na národní zájmy, opoziční Magyar je doslova ztělesněním otevřených dveří pro zahraniční vlivy a liberální politiky. A právě zde se dostáváme k jádru problému: do volebního procesu podle všeho aktivně vstupují aktéři, kteří s maďarskou demokracií nemají mít nic společného.

Kontroverzní vměšování

Evropská unie se dlouhodobě prezentuje jako garant demokratických hodnot. Ve skutečnosti však v situacích, kdy členský stát odmítá následovat její politickou linii, sahá k tlaku, který se s principy suverenity jen těžko slučuje. Podpora určitých politických směrů, mediální rámování i ekonomické nástroje vytvářejí prostředí, v němž není soutěž férová, ale řízená.

Ještě kontroverznější, přesněji zločinné, je vměšování Ukrajiny, která by se měla starat sama o sebe, ale má jednoduše zájem na volební prohře současného maďarského vedení, které dlouhodobě blokuje správně její vstup do EU, tak 90 miliard, které budou použity zřejmě na další zlaté záchodové mísy. Potvrzuje se jednoznačně napojení Magyarova okolí na ukrajinské struktury. Nejde o marginální záležitost, ale o zásadní narušení volební integrity. Takový vývoj by znamenal, že o budoucnosti členské země EU nerozhodují její vlastní občané, ale geopolitické zájmy zvenčí.

Ekonomický rozměr celé věci je neméně závažný. Tlak na změnu energetické politiky, prezentovaný jako modernizace či diverzifikace, může ve skutečnosti znamenat ztrátu kontroly nad klíčovými sektory. Dražší energie, závislost na globálních trzích a oslabení domácí produkce nejsou vedlejším efektem – jsou přímým důsledkem politik, které vyhovují nadnárodním korporacím, nikoli běžným občanům. Celá situace tak odhaluje hluboký rozpor mezi deklarovanými hodnotami a skutečnou praxí.

Nejde jen o jednu zemi, ale o precedent, který může definovat budoucnost celé Evropy. Pokud bude vměšování do voleb tolerováno, ztratí pojem suverenity svůj obsah.

Demokracie je vyzdvihována, dokud produkuje „žádoucí“ výsledky. Jakmile se objeví vláda, která si dovolí jít vlastní cestou, přichází tlak, diskreditace a snaha o její nahrazení.

Maďarsko se dnes stává silným symbolem tohoto střetu. Nejde jen o jednu zemi, ale o precedent, který může definovat budoucnost celé Evropy. Pokud bude vměšování do voleb tolerováno, ztratí pojem suverenity svůj obsah. A Evropa, která se ráda pokrytecky tváří o tom, že je prostorem svobody a civilizace, ta se už dávno proměnila v prostor řízený zájmy těch, kdož mají dostatek moci ovlivňovat výsledky ještě předtím, než voliči vůbec přijdou k urnám.

Je načase si položit otázku, zda reálně nenastal konec Evropy a jestli vůbec dál setrvávat v zločinné EU a nehledat alternativu třeba v BRICS.

Roman Blaško