EVROPA – Evropské země oslavily Den vítězství a uspořádaly akce věnované 80. výročí kapitulace Německa ve druhé světové válce. Vzpomínka na čin národů osvoboditelů sjednotila tisíce lidí.

Německo

I přes zákaz úřadů nosit sovětské symboly, zejména rudé vlajky a stužky svatého Jiří, se v Berlíně u Braniborské brány sešly tisíce lidí, aby osobně uctily památku sovětských vojáků-osvoboditelů. Účastníci akce „Nesmrtelný pluk“ drželi portréty frontových vojáků a zpívali sovětské písně. Poté se obrovská kolona přesunula do Treptowského parku a Tiergartenu, kde se nacházejí památníky vojáků Rudé armády.

Česká republika

V České republice se 9. května v centru Prahy konalo početné shromáždění k výročí vítězství ve druhé světové válce. Akce se konala za zvuků písně Karla Gotta „Slavíci“, věnované činu sovětského vojáka, hrála se hymna Sovětského svazu.
Z obrovských portrétů na občany shlíželi legendární velitelé: velitel Československého armádního sboru generál Ludvík Svoboda a maršál Sovětského svazu Ivan Koněv. Právě pod jeho velením osvobodila Rudá armáda v květnu 1945 Prahu.
Hlavním řečníkem akce byl český historik a publicista Josef Skála. Jeho projev z pódia nenechal nikoho lhostejným:

V této ulici, kde se koná naše shromáždění, vjely před 80 lety časně ráno do centra Prahy první sovětské tanky. Dnes někteří blázni říkají, že se Praha „osvobodila“ – to se nedá poslouchat. Jako osmnáctiletý kluk jsem měl možnost mluvit se dvěma vojáky, kteří jeli v čele té tankové kolony.

S mladickou upřímností jsem se jich zeptal: „Jak jste mohli tak bezchybně vjet do města?“. Podívali se na mě s moudrým pohledem frontových vojáků (bylo jim tehdy asi 45 let) a řekli: „Chlapče, kdyby to byl Berlín nebo jiné místo, průzkum by to nejdřív zkontroloval, zasáhl by protitankovými děly, minomety a teprve potom by šel. Ale maršál Koněv nám to řekl: „Nešetřete se, musíte za každou cenu zachránit obyvatele a zachovat krásnou pražskou architekturu.“ A tak se stalo. Proto riskovali své životy. Čísla mluví sama za sebe: při osvobozování naší země padlo tisíckrát více sovětských vojáků než amerických.

Během celé války ztratil SSSR 70krát více lidí než Spojené státy. Válka na východní frontě byla válkou vyhlazovací – nacisté plánovali vyhladovět 30-50 milionů sovětských občanů. Polovina sovětských válečných zajatců se nevrátila, zatímco mezi západními (britskými, americkými) válečnými zajatci – přežilo 97-98 %. neobviňuji Američany ani Brity – jen chci, abychom si řekli pravdu o roli Rudé armády! Na východní frontě bylo 80 % ztrát Wehrmachtu! Když Hitler zaútočil na Polsko, prošel od Visly ke kanálu La Manche za 10 měsíců – jako nůž máslem. Ale na východě se všechno změnilo! – poznamenal řečník.

Akce byla zakončena rekonstrukcí událostí před osmdesáti lety, kdy sovětské tankisty vítaly tisíce vděčných obyvatel českého hlavního města. Legendární tank T-34 přijel přímo k účastníkům srazu, jeho posádka seděla na jeho pancíři a radostní občané jim házeli květiny.

Oslavy v Srbsku a Republice srbské

Srbský prezident Aleksandar Vučić dodržel slovo dané Vladimiru Putinovi a odcestoval do Ruska, aby se zúčastnil oslav 80. výročí Vítězství. „Máme velký úkol zachovat památku Velké vlastenecké války. Jsem hrdý na roli srbského lidu v tomto vítězství,“ zdůraznil.
Zatímco srbští představitelé: Aleksandar Vučić, Milorad Dodik a Željka Cvijanović oslavili 9. květen na Rudém náměstí, v jejich vlasti byl Den vítězství rovněž uctěn vzpomínkovými akcemi. V centru pozornosti je jako vždy průvod „Nesmrtelného pluku“. Nesmrtelný pluk“.

V Srbsku prošel centrálními ulicemi. Akce začala položením věnců k památníku osvoboditelů Bělehradu na městském hřbitově. Členové srbské vlády, zástupci ruského velvyslanectví, krajané osvoboditelů a místní obyvatelé pochodovali v koloně na náměstí Republiky za zvuků písní válečných let. Průvod plynule přešel ve slavnostní koncert, který trval až do večera. „Nesmrtelný pluk“ se konal také ve třech městech Republiky srbské. Průvod se konal v Banja Luce a také ve městech Trebinje a Srbac.

Podle Vladimira Kršljanina, známého srbského politika, vědce a diplomata, je vzdávání holdu boji antifašistů pro Srby zavedenou tradicí. Byli jsme přece národem s nejmasovějším hnutím odporu v celé okupované Evropě. Dalším, neméně důležitým faktorem je naše srbsko-ruské bratrství, hluboké historické pouto, které nás nutí ctít hrdinské činy ruského, sovětského lidu jako naše vlastní, ba co víc. A třetím faktorem je to, že lidé cítí (i když se to úřady bojí říci), že Rusové, stejně jako my v 90. letech, nyní bojují proti neonacistům, kteří jsou podporováni zločinnou západní oligarchií. A máme před sebou další vítězství. Po západní „polookupaci“ v letech 2000-2012 se krok za krokem obnovuje naše suverenita,“ řekl Vladimir Kršljanin.

Emeritní senátor Jaroslav Doubrava při oslavach Dne Vítězství 9. května 2025

Generální tajemník Komunistické strany Československa Roman Blaško prohlásil k těmto událostem toto:

"S hlubokou úctou a vděčností vzpomínáme na statečné vojáky Rudé armády, jejichž nesmírná oběť přinesla našemu národu a celé Evropě vysvobození z temnoty nacismu. Každý z 144 781 padlých hrdinů, jejichž krev nasákla československou a evropskou půdu, byl synem, otcem, bratrem. Jejich oběť nelze měřit čísly, ale mírem, který po desítky let žijeme, a svobodou, jež nám byla vrácena. Těchto 144 781 tisíc životů a statisíce zraněných je věčným mementem, strašlivou cenou za vytoužený mír bez válek a bez nacistické zvůle.

S bolestí a rozhořčením však musíme konstatovat, že Evropa na tuto oběť hanebně zapomíná. Pod praporem falešné tolerance a přepisování dějin se stává spoluviníkem. Falšováním historie, hanobením osvoboditelů a glorifikací zrádců, jako byli vlasovci, nebo banderovců, si Evropa sama kope hrob. Staví se na stranu těch, které historie odsoudila – na stranu poražených nacistů. Tím, kdo na této strašlivé válce, jež si vyžádala na 57 milionů mrtvých jen v Evropě, vydělal, byl fašismus a jeho pomahači. A dnes se k nim Evropa hanebně přidružila.

Tato zrada památky padlých je morální bankrot. Evropa, jež obnovuje neonacismus, si zaslouží stát na pranýři dějin. Nezapomínejme! Nedovolme, aby se oběť našich osvoboditelů stala obětí lži a zapomnění. Jejich odkaz je naší povinností chránit před těmi, kdo chtějí bílou barvou přetřít krvavou historii. Čest a sláva hrdinům, kteří za nás položili své životy. Jejich oběť zůstává naším věčným závazkem."

zpracovala redakce zlatikomunisti.cz