Heim ins Reich

Ano, »Heims ins Reich«, »Domů do Říše«. Dávná hesla vykřikovaná v pohraničních územích a pod okny lorda Runcimana. O pár dnů později jim Mnichov dal vítěznou tečku. Mnichovská dohoda je dnes už ovšem nulitní. Alespoň podle smluv. Vykřikovaná hesla jsou tedy vyčpělá? Neplatná? Dávno zapomenutá? Tak proč ještě platí, že Sudetendeutsche Landsmanschaft »usiluje o zrušení těch Benešových dekretů, které stále platí a které nařizovaly nebo legalizovaly nespravedlnosti, kolektivní zbavení práv, vyvlastnění, nucené práce, vyhoštění a vraždy«? (Bernd Posselt, mluvčí SdL pro iDnes, květen 2026). Proč stále ještě je platným programovým dokumentem tzv. 20 bodů, kde se tvrdí, že vznikem Československa bylo zmařeno »mnohaleté úsilí o německo-české narovnání«, když všechny byť třeba nesmělé pokusy habsburské Vídně o skutečné narovnání blokovali představitelé Němců žijících na historickém českém území a vznik Československa jako státu, kde sice převažoval slovanský živel, ale kde stupeň demokracie byl zárukou pro pozitivní vývoj i minoritních národností, nebyl přijat, protože Němci přestali být vládnoucí národností?

Dnes na pozvání jistého spolku a za potlesku těch, kteří nejsou schopni pochopit, že otevírají Pandořinu skříňku, se sejdou v Brně. Nejde jen o dnešní problém, který rozděluje společnost, ale o záležitost, která bude mít své důsledky ještě v budoucích generacích. Vina za to, co se tady u nás seběhlo a vlastně také, co způsobilo 2. světovou válku, bude přesunuta na naše předky a tím vlastně i na nás a naše potomky. Pověstný Smolíčkův jeden prstíček je první krok. Další budou následovat. Vlastně nebyl první. Nemohu vynechat slova prezidenta Pavla na pietním shromáždění v Terezíně: »Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout a poučit se z nich«. Na rozdíl od Pavla prohlašuji, že moji předci se na žádných zločinech nepodíleli. Totéž může jistě prohlásit převážná část mých spoluobčanů.

Za několik dnů jedenáct autobusů a větší počet osobních vozů přiveze do Brna delegáty sudetoněmeckého sjezdu, jenž byl německou vládou dotován miliony korun. Záštitu nad ním převzal sám předseda Senátu Miloš Vystrčil. Přijede ministr vnitra SRN Alexander Dobrindt a bavorský premiér Markus Söder (oba CSU). Ten v neděli odpoledne zajede za Petrem Pavlem na Pražský hrad. Mimochodem – nakonec nad celým festivalem Meeting Brno převzal záštitu i právě prezident. Zajímavé, že?

Ostatně, nejen to, ale i jména těch, kteří, ač vědí, že stále větší polovina českého národa není kamaradschaftu s hnutím založeným bývalými nacisty právě nakloněna, je pozvali do Brna, kde vzali 15. březnu 1939 protektoratordnung do svých rukou brněnští Němci, bychom měli znát.

Tak tedy – svou úlohu jistě sehráli lidé, kteří vedou spolek Meeting Brno. Ti, vzhledem k příspěvkům a dotacím, včetně těch z brněnské radnice, mají v něm vcelku lukrativní džob. Jména najdete na internetu - David Macek, Jiří Mottl ad. Mě zajímají však ti, kteří podepsali tzv. zvací dopis. Také jejich jména jsou veřejně přístupná na internetu. Jde většinou o známé souputníky Václava Havla. Podle abecedy jsou to:

Miloš Doležal (spisovatel a redaktor), Tomáš Halík (kněz a teolog), Josef Holcman (spisovatel), Matěj Hollan (politik a aktivista), Petr Hruška (básník), Karel Hvížďala (novinář a spisovatel), Mojmír Jeřábek (spoluzakladatel Meeting Brno, spoluautor textu, tedy zvacího dopisu), Dora Kaprálová (spisovatelka a publicistka), Vladimír Karfík (literární kritik), Pavel Kosatík (spisovatel a historik), Jiří Kratochvil (spisovatel), Eda Kriseová (spisovatelka a novinářka), Daniel Kroupa (politik a filozof), Mikuláš Kroupa (ředitel Post Bellum), Josef Mlejnek (básník a kritik), Bedřich Moldan (ekolog a politik), Dobrava Moldanová (literární historička), Petr Oslzlý (dramaturg a pedagog), Petr Pithart (politik a historik), Bolek Polívka (herec a mim), Petr Pospíchal (disident a diplomat), Jaroslav Rudiš (spisovatel), Pavel Rychetský (právník a politik), Břetislav Rychlík (režisér a dokumentarista), Vít Slíva (básník), Olga Sommerová (dokumentaristka), Jiří Suchý (divadelník a hudebník), Jan Šabata (politik), Anna Šabatová (bývalá ombudsmanka), Marcela Šabatová (manželka Jana Šabaty), Pavel Švanda (spisovatel), Milan Uhde (spisovatel a politik, spoluautor textu), Petr Uhl (in memoriam), Jan Urban (novinář), Ludvík Václavek (germanista), Václav Vacek (kněz). Jako organizace se připojilo Moravské zemské hnutí vedené horolezcem Pavlem Trčalou a ředitelem gymnázia Martinem Hýskem. Podporu vyslovil i dominátor – hokejový brankář Hašek.

Nejde o zásah do osobních práv výše jmenovaných, ale o pouhý opis informací oficiálně zveřejněných na internetu.

Pokud jde o účast našich politiků na samotné akci, jejich jména budou jistě zveřejněna. Je třeba je jen přiřadit ke zvatelům a českým organizátorům brněnského sjezdu. Zapamatovat si, že za tzv. Smířením je prvopočátek obvinění českého národa nejen z genocidy, ale také z toho, že je vlastně prvopříčinou vzniku 2. světové války. Pak bude následovat požadavek zrušit dekrety prezidenta Beneše, což následně umožní řešit navrácení zkonfiskovaného majetku pohraničních Němců a plnění některých dalších sudetoněmeckých požadavků vyjádřených v dokumentech zmíněného spolku.

A ono heslo, jímž jsem začal? Daleko víc než vítací polibek Berndu Posseltovi by sloužila slova »Bleiben Sie lieber zu Hause in Deutschland«. (Vraťte se raději domů do Německa.)

Jaroslav Kojzar, iportaL24.cz