17. listopad není jen vzpomínka. Je to varování: fašismus se nikdy nevrací potichu

Dnes jsme na Klárově v Praze uctili památku 17. listopadu 1939 - dne, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy a kdy Jan Opletal zaplatil životem za svou touhu po svobodě. Ale nebyla to jen pietní událost. Byl to i jasný vzkaz: historie je stále mezi námi a fašismus nikdy nezmizel, a opět se navrací.

Jako první vystoupil Jan Sedláček, předseda strany Národní demokracie. Připomněl nám důležitou věc: i dnes dochází k omezování svobody slova, o to, kdo smí veřejně vystupovat a jaký názor je ještě „povolený“. A o tom levicoví lidé vědí své, protože právě oni byli vždy jedni z prvních, na koho represivní režimy mířily, stejně jako ten dnešní. Proto není možné brát téma kriminalizace názorů na lehkou váhu.

Na pódiu vystoupili také lidé, kteří jsou jedni z mnohých novodobých disidentů - farář husitské církve Přemysl Otakar Hadrava či Zdeněk Milata z Nymburka, představitel KSČM. Jejich příběhy připomínají, že stát má opět obrovskou moc, a začíná zasahovat tvrdě do prostoru politického projevu.

Po skončení pietní části jsme zamířili na další demonstraci pořádanou vlasteneckými spolky - například iniciativou Ne zakládám. A i tady se ukázalo, jak se dnešní Česká republika polarizuje a bohužel i fašizuje. Objevili se i lidé známí svým provokačním chováním - zaplacení provokatéři Vojtěch Pšenák nebo Oldřiška Blujová alias Tereza Hofová. Svým agresivním vystupováním připomněli, že intolerance a společenská agrese se v posledních letech stává normou a že skutečné nebezpečí číhá právě tam, kde se běžná diskuse mění v nenávist.

Přesto obě akce proběhly v relativním klidu. A v tom je síla občanské společnosti: dokud se dokážeme scházet, mluvit a připomínat si minulost, ještě jsme neprohráli.

A to je to, o co dnes jde.

Opletal nebyl symbolem pravice ani levice. Byl symbolem odvahy. A nacismus nebyl poražen jednou provždy. V době, kdy v Evropě znovu roste extremismus a fašismus, kdy se bagatelizuje nenávist a normalizuje autoritářství, musíme stát na straně těch, kdo brání lidská práva, rovnost a sociální spravedlnost.

Fašismus a nacismus nejsou mrtvé ideologie, protože opět se derou napovrch.

A proto:

Ať žije Česká republika.

Ať žije skutečná lidová demokracie.

A nikdy více nacismu a fašismu!

Pavel Denkscherz

Více fotek a videa na Facebook autora