Víte, jak se vytváří mír? Pokud se řídíte Českou televizí, tak to vědět nemůžete. Často ani ty komerční, zastávající zájmy svých majitelů, to nevědí a řídí se jejím vzorem anebo s režimem svázanými informačními kanály. Takže se vám pokusím způsob, jak mír zachovat, přiblížím na příkladu. Jsou totiž dvě cesty k míru. První je eurounijní, druhá čínská. Liší se od sebe o sto osmdesát stupňů. Ke skutečnému míru vede však jen ta druhá.
Eurounijní spočívá v prudkém zvyšování vojenských výdajů na úkor životní úrovně obyvatelstva. Vychází ze starého tvrzení, že ten, kdo chce mír, se připravuje na válku.
Čínská cesta vychází z jiné poučky. Když se rozvíjí obchod, pak válka musí jít stranou. Za války se nenechá obchodovat. To jen barbaři spojují obchodování s dobýváním.
V současné době se ony dva rozdíly úplně vykrystalizovaly. Dokázalo to dokonce dění na nejvyšších úrovních. Evropa, tedy vedení Evropské unie, svolala a stále svolává jeden summit evropských lídrů za druhým, kde vůdkyně EU paní von der Leydenová a nejmilitantnější představitelé národních států, páni Macron a Starmer, se rozhodli Evropu dozbrojit. Někdy dokonce zmínění pánové iniciativně lídry tzv. zemí ochotných pozvali k sobě. Při tom už dnes je Unie daleko silnější než kterýkoli stát za jejími hranicemi. Prý však není natolik silná, aby čelila tomu, co jí hrozí. Nehrozí jí ovšem nic. Vymyšlené ohrožení patřičně okořeněné prorežimními médii pak má vyvolat válkychtivou náladu u obyvatel kontinentu. Výsledkem má být shromáždění takového arsenálu, jaký snad ve světě ještě nebyl. Ten má údajně všechny odstrašit od případného napadení a později snad k roznesení ideálů Evropy k sousedům a dokonce dál od hranic Evropy. Evropská demokracie, evropské pojetí práv, jsou pokládány za jediný správný způsob myšlení.
Tu čínskou cestu světu nabídlo také v těchto dnech čínské vedení, když svolalo do Pekingu jednání šéfů a významných představitelů rozhodujících průmyslových a obchodních společností, a to bez ohledu na státní příslušnost a směr jejich aktivit. Tady jim sám prezident Si představil ideu obchodní spolupráce a nabídl vzájemně výhodné podmínky. Přijeli zástupci těch nevýznamnějších koncernů a společností a vyslechli přednesené návrhy. Pro jejich zájmy jistě lákavé, stejně jako pro obyvatele veliké Číny, pro něž obchodní soutěžení znamená mír. Vlastně nejen pro ně, ale i pro země, které chtějí obchodovat a vyměňovat si produkty své práce. Znamená to také růst životních jistot a životní úrovně kohokoli, kdo je pro Hedvábnou stezku nebo pro jinou formu mírové spolupráce. Nikdo při tom nehrozí zbraněmi, ani nikoho nechce zastrašit.
Ta čínská cesta se objevila v českých médiích jen jako okrajová zpráva. Vlastně nejen v českých, ale i těch, na něž mají vliv eurounijní lídři nebo kapitál zbrojařů. Ta eurounijní je součástí denní masáže mainstreamových médií.
Kdybych si mohl vybrat, pak si z nabízených dvou cest k míru vyberu tu čínskou, protože ta na rozdíl od zmíněné evropské, jež preferuje zisky zbrojařů, vyvolávání strachu svých vlastních obyvatel a snižování jejich životní úrovně, preferuje klidnou spolupráci mezi zeměmi a zvyšování životní úrovně obyvatel obchodujících zemí.
Jiří Vábr
