Ano, tak zní otázka a moje odpověď? Ano, potřebujeme!
Jejich vznik v polovině 19. století provázeli politické bouře a nepokoje. Odbory později v druhé polovině 19. století položily základ pro větší organizaci pracujících při zakládání dělnických a socialistických stran. Odbory při vzniku 1. republiky umožnily podpořit vznik nemocenského pojištění, placenou podporu v nezaměstnanosti či placenou dovolenou.
Jejich význam vzrostl po 2. světové válce, u nás to bylo ROH, které zajišťovalo spoustu věcí, např. ochranu mladých zaměstnanců, kulturní či sportovní akce, dovolené, organizování lidí a spolupráce s vedením podniku.
Na západ od nás jsou i dodnes natolik odbory silné, že jejich postavení, např. v Německu, Rakousku či Francii umožnuje i zásah do politických věcí, stávky, demonstrace, které mohou vést až k výměně vlády. Jejich členy jsou zaměstnanci i proto, že pokud jste člen odborů, tak vás není tak snadné propustit a jejich tvrdá vyjednávání za neustále zlepšování práv a ochrany zaměstnanců, vyšší mzdy a proto odbory mají na západ od nás masivní členské základny. Navíc, když na Západě odbory demonstrují, další odborové svazy je podpoří i jen ze solidarity, ví, že je potřeba se semknout a držet pohromadě, spolu jsou silnější.
V naší zemi bohužel po roce 1989 došlo k dehonestaci práce odborů, a že prý de facto nebudou potřeba, bude jakási „demokracie“ a tím pádem si každý zlepšení prosadí sám nebo s námi zaměstnavatelé budou jednat dobře. Opak je pravdou, přesto počet členů klesá, kdysi z masivní organizace je jen pár stovek tisíc lidí a bohužel nejsou tak silné jako ty západní, proto je i lidé opouští, nevidí jejich výhody, smysl při vyjednávání kolektivních smluv a zlepšení mzdových a pracovních podmínek. A čím dál tím více firem je rádo, když u nich odbory nejsou a nemusí tak čelit jejich tlaku jako ve své mateřské zemi.
Sám jsem řadu let členem odborů byl, vyjednával mzdy a sám jsem čelil i určitému tlaku ze strany zaměstnavatelů, že některé věci si jako, že nesmíme dovolit, nebo tolik si toho dovolit a dodnes nelituji. Je smutné, že sami odboráři se nedokáží semknout a držet pohromadě, proto zakládejme odbory, vstupujme a podporujme lidi, kteří se nebojí jít do střetu. Jen my sami můžeme něco změnit.
Josef Zahradník